|
Příběhy psané životem |
Podělte
se s Vašimi příhodami!!! |
Zažili jste s Vašimi vlasy či
účesem nějakou veselou, legrační nebo i smutnou příhodu? Pošlete nám Váš
zážitek!
|
Umělecký kadeřník děda
|
Když bylo mojí dcerce 6 roků, nosila krásné blond, vlnité, dlouhé vlasy až do
pasu. Jako matka jsem na ni byla velice pyšná. Jednou večer, nikdo neví, co jí
to napadlo, vzala v koupelně zapomenutý kulatý kartáč na vlasy s kovovými hroty
a začala si ho zamotávat do vlásků. Bohužel kartáč zůstal v její hřívě. Nešel
vůbec ven. Společně s babičkou jsme se ho snažili dostat ze spárů vlasů.
Bohužel. Zkoušeli jsme háček na háčkování, pletací jehlice, všelijaké vlasové
spony. Já jsem naše společné dílo kropila slzamy s vědomím, že už nikdy nebudu
mít dlouhovlasou princeznu. Volali jsme kadeřnici. Ta nám poradila vlásky polít
kondicionérem. Také tato snaha marná. Až přišel domů děda a povídá: " Co se to
tu děje." Tak jsme mu převyprávěli celé naše utrpení. On odešel do kuchyně,
vzal nůž se slovy,že si nedokážeme poradit a jedním máchnutím kartáč z vlasů
vyříz. Jaké bylo naše zděšení. Dcerka měla nad uchem kus vlasů krátkých a vzadu
a u druhé strany dlouhé. Ale jí to evidentně vůbec nevadilo. Prohlásila, že
takovýhle účes, jaký jí vyrobil děda nikdo ve škole nemá. Rázem bylo po smutku
a všichni jsme se začali smát. Druhý den jsem s ní zašla ke kadeřnici, ta
vlásky sestříhala, po stranách zkrátila. Nějaký čas bylo po princezně, ale
vlásky časem dorostly a dnes dělá dcera parádu s jinými účesy, než které
vytvořil umělecký kadeřník děda. Ještě dnes, když chceme navštívit kadeřnictví,
tvrdí, že takové účesy jako umí on, nám nikde neudělají.
Květa Křivánková
Hvozdec
|
Kadeřnicí
sama sobě |
Mám velmi jemné vlasy a dlouhou dobu je mívám sestříhané na tzv. mikádo. Ale
jednou za čas mne to popadne, ofinka přeroste, a tvrdím, že se musím
bezpodmínečně ostříhat. Manžel pod tímto pojmem myslí nakrátko, což nechce
dovolit a já myslím jenom trošku zastříhnout. Přestože jsem je varovala ať mi
nedávají nůžky do ruky, neodolala jsem a šla si zkrátit ofinu. Lidi hrůza.
Představte si to - člověk s pěti dioptriemi si sundá brýle, nakloní se k
zrcadlu , vezme nůžky a šmik. Kdybych si dala kastrůlek na hlavu, bylo by to
lepší, takhle jsem to měla jak ivánek - ofinku rovnou, krátkou u ucha to
mikádko taky ušviklé - nůžky byly asi dlouhé, takže špičkou to ustřihly. a
jinak kolek delší vlasy. A ve věku 40 let prostě bomba účes, ostuda jít do
práce. Druhý den jsem jela do města, sedla do křesla odbornice, která chudera
musela něco s tím udělat aby to nevypadalo tak děsivě. Už se děsím toho, až
zase za půl roku mne ten nápad s nůžkami popadne znovu.
Simko
|
|
|
|